Uti Yesu ro
(Matayo 1:18-25)
1 Tu ana si 'Bädri'ba Auguseto 'batate lidri cini se ŋga miri Roma'ba ro zele cini otine. 2 A'do lidri oti käti ono ro ka a'do oko, Kurini ni orivoya Wari'ba Siria ro. 3 'Dooko 'dicini oyiyite ävuru andivo ndàro ro egyine, 'dialo oyite 'ba'desi 'ba modo ndaro roya.
4 Yosepa oyite ni 'ba'desi Nazareta ro Galilaya yasi le 'ba'desi Beteleme Yuda ya ya, utivo 'Bädri'ba Dawidi roya, Yosepa oyite lau tana nda ni zelevo Dawidi ro owo. 5 Yosepa oyite yi egyine Maria be, se a'be be tokoro anya ri ana. Anya te kovoro ro, 6 ago ondro ànya te orivoya Beteleme ya oko, tu anyaro ŋgwa utiro esate. 7 Anya ti ŋgwa käti anyaro te agoro, vu nda te boŋgo si ago 'be nda te gbalata ya; tana vo i'do ànyari oriza zo ŋgwazi roya.
Lekye'bai ndi Malaikai be
8 Lekye'bai azaka orivoya 'bädri ana ya ànya orivoya lowo ya, kayi vo gboko timele ànyaro ondrena ŋgäkyi si. 9 Malaika Opi ro ka'darute ànyari, ago ŋgaeyi Opi ro eyivote ànya dri. Ago ànya a'doyite turi ro amba, 10 oko malaika atate ànyari ekye: “Nyà'do ko turi ro! Ma orivoya lazokado be tana ami, se ezina riyä amba 'da lidri cini ri. 11 Tu gi ondro ono si ono 'ba'desi Dawidi roya äti Opa'ba amiro, Kristo Opi te! 12 Ago ono ni tase tana ka'daza sina ämiri owo; nyùsuna ŋgwa ävute boŋgo si u'duvoya gbalata ya.”
13 Ndri oko lowa amba malaikai vo'buyakuru ro ro efote malaika ana re, kayi ugu Lu räṛu loŋgo oŋgo si ekye:
14 “Räṛu ka'do Lu ri le vo'buyakuru ya,
ago taliatokpe ka'do 'bädri ya ànya se tana si nda be ri!”
15 Ondro malaikai koyiyite ni ànya resi kovole vo'buyakuru ya oko, lekye'bai atayite azi ri ekye: “Mì'de mòyi Beteleme ya tase ka'dobe ono ondrene se Opi kiti tana be ämäri ono.”
16 Ago ànya oyiyite foroforo ago usuyi Maria ndi Yosepa be te ago ndreyi ŋgwa te u'duvoya gbalata ya. 17 Ondro lekye'bai kondreyi nda te oko, ànya itiyi tase malaika katabe ta ŋgwa rota ana tana te ànyari. 18 Vonai se cini keriyi tase lekye'bai kitiyibe ana be laroyite. 19 Maria yi tase cini kwoi te ago usu tana te gyuru. 20 Lekye'bai oyiyite kovole, ugu Lu räṛu be loŋgo oŋgo si tase cini ànya keriyibe ago kondreyibe ana ta, a'do ndi oso se malaika kitibe ànyari ana ronye.
Äzi Ävuru Yesu rote
21 U'du njidrieri vosi oko, tu kesate ŋgwa oloza ŋbiṛiro oko, äzi ävuru ndaro te Yesu, ävuru se malaika kozobe ndäri teinye nda okwo ako 'do.
Ezi Yesu te Yekalu ya
22 Tu esate Yosepa ri ndi Maria be la'bi ta a'doro wäṛiro oyene, oso Ota Musa ro katabe ronye. Ago ànya uguyi ŋgwa te Yerusalema ya nda ozone Opi ri, 23 oso egyibe Ota Musa roya ronye ekye: “Ŋgwà se cini abe utina käti àgoro ozone Opi ri.” 24 Ànya oyiyi kpate tu'bu ritu kode amoamo to'diro ritu be ozone, oso Ota Opi ro kolebe ronye.
Simeona Ndre Yesu te
25 Tu ana si mano aza äzite Simeona ka ori Yerusalema ya. Nda orivoya mano kado yi mano taŋgye'ba yi ago Lu turi'ba yi ago ka ugu ta Yisaraele oparo kwote. Tori Alokado tro nda be. 26 Ago Tori Alokado petate ndäri anjioko ndäri odrane teinye Mesiya se Opi ko'ba tana be ondreako i'do. 27 Tori lepe Simeona te ago nda oyite Yekalu ya. Ondro Yosepa ndi Maria be keziyi ŋgwa Yesu te Yekalu ya ta oyene ndäri oso Ota kolebe ronye oko, 28 Simeona ŋgyi ŋgwa te kufu ndaro ya ago ozo aro'boya te Lu ri ekye:
29 “Yauono Opi, nyäti tao'ba miro te,
ago mi'ba ma ruindu'ba miro odrane liatokpe ro.
30 Mi modo maro rosi mandre ŋgaoparo miro te,
31 se nyedete lidri cini milesi:
32 Orivoya ŋgaeyi yi ole miro ka'daza Atrai ri
ago 'desi eziza lidri miro Yisaraele ro ri.”
33 Täpi ŋgwa ro ndi endre be larote tase Simeona katabe ta ndaro ta ono ro. 34 Simeona äṛu ànya te ago atate Maria, endre ndaro ri ekye: “Lu nji ŋgwa ono o'deza ago kpa ruopaza amba Yisaraele ro ri. Nda a'dona 'da taka'daro ro ni Lu resi se lidri amba atana ta 'da lomvoigye 35 ago aka'dana tavousu ndrwi ànyaro 'da. Ago tusu, oso bando osiekye ronye, osina ya modo miro ro 'da.”
Ana Ndre Yesu te
36 Nebi toko ro odeodero pari aza orivoya, äzite Ana, ŋguti Fanuele ro 'bakala Asera ro yasi. Agye anya be ri toto ago be ndroa njidrieri, 37 ago anya a'dote ävuzi ro ndroa na 'butenjidriena fosu (84). Anya e'be Yekalu kote alona, kitu si ago kpa ŋgäkyi si anya mätu Lu te, ugu akpa si ndi mätu oye be. 38 Saa gi alo ono si anya esate ago ozo aro'boya te Lu ri ago pe ta ŋgwa rote 'dise cini se ka ugu Lu kwote Yerusalema o'bane dritairo ana ri.
Ogo Nazareta ya
39 Ondro Yosepa ndi Maria be kondeyi tase cini Ota Opi ro kolebe oyene te oko, ànya goyite 'ba'desi modo ànyaro ro Nazareta se Galilaya ya ana ya. 40 Ŋgwa mbate, ago a'dote mbararo; nda a'dote twi tavouni be, ago äṛu Lu ro orivoya nda dri.
Yesu Ŋgaga ro Yekalu ya
41 Ndroa cini si uti'bai Yesu ro oyiyite Yerusalema ya ta Karama Lävu Odra ro rota. 42 Ondro ndroa Yesu rote 'butealo foritu oko, ànya oyiyite karama ya oso ondoalo ronye. 43 Ondro karama kokyete oko, ànya etoyi ogote 'bäru, oko ŋgaga Yesu rite Yerusalema ya. Uti'bai ndaro niyi tana kote; 44 ànya kusube ekye nda orivoya lowa lako, ago ànya abayite kituzwi ago 'dooko, etoyi nda uṛite 'didiri ànyaro ndi bereazii be lakosi. 45 Ànya usuyi nda kote, ago ànya oyiyite kovole Yerusalema ya ugu nda uṛi be. 46 U'du nina si oko ànya usuyi nda te Yekalu ya, rite miemba'bai Yudai robe, ka ugu ta ànyaro erina ago ka ugu taeji. 47 'Dise cini keri ta ndaro be larote tauni ndaro ndi tadrioza ndaro be tana ro. 48 Uti'bai ndaro larote ondro ànya kondreyi nda te owo, ago endre ndaro atate ndäri ekye: “Ŋgwa, miye ta gwo ämäri nonye etaya? Täpi miro ndi mabe lo'bemite tu ugu mi uṛi be.”
49 Nda zatadri ànyaro te ekye: “Mìṛi ma te etaya? Mìni ṛo ko anjioko beṛo märi a'done zo Täpi maro ro ya ya?” 50 Oko ànya niyi tadrioza ndaro takacina kote.
51 Ago Yesu oyite kovole ànya be Nazareta ya, ago a'dote taoro be ànyari. Endre ndaro 'ba tase cini kwoi tana te ya anyaro ya.
52 Yesu mbate lomvo ya ago kpa tavouni ya, ugu a'dote tai'dwero Lu ro ndi lidri ro robe.
ميلاد يسوع
1 وفي تِلكَ الأيّامِ أمَرَ القيصَرُ أوغُسطُسُ بإحصاءِ سكّانِ الإمبراطورِيّةِ. 2 وجرى هذا الإحصاءُ الأوّلُ عِندَما كانَ كِيرينِيوسُ حاكِمًا في سوريّةَ. 3 فذهَبَ كُلّ واحدٍ إلى مَدينتِهِ ليكتَتِبَ فيها.
4 وصَعِدَ يوسُفُ مِنَ الجَليلِ مِنْ مدينةِ النّاصِرَةِ إلى اليهوديّةِ إلى بَيتَ لَحمَ مدينةِ داودَ، لأنّهُ كانَ مِنْ بَيتِ داودَ وعشيرتِهِ، 5 ليكتَتِبَ معَ مَريمَ خَطيبَتِهِ، وكانَت حُبلى. 6 وبَينَما هُما في بَيتَ لَحمَ، جاءَ وَقتُها لِتَلِدَ، 7 فولَدَتِ اَبنَها البِكرَ وقَمّطَتْهُ وأضجَعَتهُ في مِذْودٍ، لأنّهُ كانَ لا مَحَلّ لهُما في الفُندُقِ.
الرعاة والملائكة
8 وكانَ في تِلكَ النّاحيةِ رُعاةٌ يَبيتونَ في البرّيّةِ، يتناوَبونَ السّهَرَ في الليلِ على رعِيّتِهِم. 9 فظهَرَ مَلاكُ الرّبّ لهُم، وأضاءَ مجَدُ الرّبّ حَولَهُم فَخافوا خَوفًا شَديدًا. 10 فقالَ لهُمُ المَلاكُ: «لا تَخافوا! ها أنا أُبَشّرُكُم بِخَبرٍ عظيمٍ يَفرَحُ لَه جميعُ الشّعبِ: 11 وُلِدَ لكُمُ اليومَ في مدينةِ داودَ مُخلّصٌ هوَ المَسيحُ الرّبّ. 12 وإلَيكُم هذِهِ العلامَةَ: تَجِدونَ طِفلاً مُقَمّطًا مُضْجَعًا في مِذْودٍ».
13 وظهَرَ معَ المَلاكِ بَغتةً جُمهورٌ مِنْ جُندِ السّماءِ، يُسبّحونَ اللهَ ويقولونَ: 14 «المَجدُ للهِ في العُلى، وفي الأرضِ السّلامُ لِلحائزينَ رِضاهُ».
15 ولمّا اَنصَرَفَ المَلائِكةُ عَنهُم إلى السّماءِ، قالَ الرّعاةُ بَعضُهُم لِبَعضٍ: «تَعالَوا نَذهَبُ إلى بَيتَ لحمَ لِنرى هذا الحَدَثَ الذي أخبَرَنا بِه الرّبّ». 16 وجاؤُوا مُسرعينَ، فوَجَدوا مَريَمَ ويوسُفَ والطّفلَ مُضجَعًا في المِذودِ. 17 فلمّا رأوهُ أخبَروا بِما حَدّثهُمُ المَلاكُ عَنهُ، 18 فكانَ كُلّ مَنْ سَمِعَ يتَعَجّبُ مِنْ كلامِهِم. 19 وحَفِظَت مَريمُ هذا كُلّهُ وتأمّلتْهُ في قَلبِها.
20 ورَجَعَ الرّعاةُ وهُمْ يُمَجّدونَ اللهَ ويُسبّحونَهُ على كُلّ ما سَمِعوا ورَأوا كما أخبرهُمُ المَلاكُ.
ختان يسوع وتقديمه للرب
21 ولمّا بلَغَ الطّفلُ يومَهُ الثّامنَ، وهوَ يومُ خِتانِهِ، سُمّي يَسوعَ، كما سمّاهُ المَلاكُ قَبلَما حَبِلَت بِه مَريَمُ.
22 ولمّا حانَ يومُ طَهورِهِما بِحَسَبِ شَريعةِ موسى، صَعِدا بالطّفلِ يَسوعَ إلى أُورُشليمَ ليُقَدّماهُ لِلرّبّ، 23 كما هوَ مكتوبٌ في شريعةِ الرّبّ: «كُلّ بِكرٍ فاتحِ رَحِمٍ هوَ نَذْرٌ للرّبّ»، 24 وليُقدّما الذّبيحةَ التي تَفرِضُها شريعةُ الرّبّ: زَوْجَي يَمامٍ أو فَرخَي حَمامٍ.
25 وكانَ في أُورُشليمَ رَجُلٌ صالحٌ تَقيّ اَسمُهُ سِمعانُ، يَنتَظِرُ الخَلاصَ لإِسرائيلَ، والرّوحُ القُدُسُ كانَ علَيهِ. 26 وكانَ الرّوحُ القُدُسُ أوحَى إلَيهِ أنّهُ لا يَذوقُ الموتَ قَبلَ أنْ يرى مَسيحَ الرّبّ 27 فجاءَ إلى الهَيكَلِ بِوَحيٍ مِنَ الرّوحِ. ولمّا دخَلَ الوالدانِ ومعَهُما الطّفلُ يَسوعُ ليُؤدّيا عَنهُ ما تَفرِضُهُ الشّريعةُ، 28 حَمَلهُ سِمعانُ على ذِراعَيهِ وبارَكَ اللهَ وقالَ:
29 «يا ربّ، تَمّمْتَ الآنَ وَعدَكَ لي
فأطلِقْ عَبدَكَ بِسلامٍ.
30 عَينايَ رأتا الخَلاصَ
31 الذي هيّأْتَهُ لِلشُعوبِ كُلّها
32 نورًا لِهدايةِ الأُممِ
ومَجدًا لشَعبِكَ إِسرائيلَ».
33 فتعَجّبَ أبوهُ وأُمّهُ ممّا قالَهُ سِمعانُ فيهِ. 34 وباركَهُما سِمعانُ وقالَ لمَريَمَ أُمّهِ: «هذا الطّفلُ اَختارَهُ اللهُ لِسُقوطِ كثيرٍ مِنَ النّاسِ وقِيامِ كثيرٍ مِنهُم في إِسرائيلَ. وهوَ علامَةٌ مِنَ اللهِ يُقاوِمونَها، 35 لتَنكَشِفَ خفايا أفكارِهِم. وأمّا أنتِ، فسَيفُ الأحزانِ سَينفُذُ في قلبِكِ».
36 وكانَت هُناكَ نَبِيّةٌ كَبيرةٌ في السّنّ اَسمُها حَنّةُ اَبنَةُ فَنُوئيلَ، مِنْ عَشيرَةِ آشيرَ، تَزوّجت وهيَ بِكرٌ وعاشَت معَ زَوجِها سَبعَ سَنواتٍ، 37 ثُمّ بَقِيَت أرمَلةً فبَلغَتِ الرّابِعَةَ والثّمانينَ مِنْ عُمرِها، لا تُفارِقُ الهَيكَلَ مُتَعَبّدَةً بِالصّومِ والصّلاةِ ليلَ نَهارَ. 38 فحَضَرت في تِلكَ السّاعَةِ وحَمدَتِ اللهَ وتَحدّثت عَنِ الطّفلِ يَسوعَ معَ كُلّ مَنْ كانَ يَنتَظِرُ مِنَ اللهِ أنْ يَفديَ أورُشليمَ.
39 ولمّا تمّمَ يوسُفُ ومَريَمُ كُلّ ما تَفرِضُهُ شريعةُ الرّبّ، رَجَعوا إلى الجليلِ، إلى مَدينتِهمِ النّاصِرَةِ. 40 وكانَ الطّفلُ يَسوعُ يَنمو ويَتقوّى ويَمتَلئُ بالحِكمَةِ، وكانَت نِعمةُ اللهِ علَيهِ.
الصبي يسوع في الهيكل
41 وكانَ والدا يَسوعَ يَذهبانِ كُلّ سنَةٍ إلى أُورُشليمَ في عيدِ الفِصحِ. 42 فلمّا بلَغَ يَسوعُ الثّانيَةَ عَشْرَةَ مِنْ عُمرِهِ، صَعِدوا إلى أُورُشليمَ كَعادَتِهِم في العيدِ. 43 وبَعدَما اَنقَضَت أيّامُ العيدِ وأخذوا طريقَ العودَةِ، بَقِيَ الصّبيّ يَسوعُ في أُورُشليمَ، ووالِداهُ لا يَعلَمانِ، 44 بل كانا يَظُنّانِ أنّهُ معَ المُسافِرينَ. وبَعدَ مَسيرةِ يومٍ أخَذا يَبحثانِ عَنهُ عِندَ الأقاربِ والمعارِفِ، 45 فما وَجداهُ. فرَجَعا إلى أُورُشليمَ يَبحَثانِ عَنهُ، 46 فوَجَداهُ بَعدَ ثلاثةِ أيّامٍ في الهَيكَلِ، جالِسًا معَ مُعَلّمي الشّريعَةِ، يستَمِعُ إليهِم ويَسألُهُم. 47 وكانَ جميعُ سامِعيهِ في حَيرَةٍ مِنْ فَهمِهِ وأجوبَتِهِ.
48 ولمّا رآهُ والداهُ تَعَجّبا. وقالَت لَه أُمّهُ: «يا اَبني، لماذا فَعَلتَ بِنا هكذا؟ فأبوكَ وأنا تَعَذّبْنا كثيرًا ونَحْنُ نَبحَثُ عَنكَ».
49 فأجابَهُما: «ولماذا بَحَثتُما عنّي؟ أما تَعرفانِ أنّهُ يَجبُ أنْ أكونَ في بَيتِ أبي؟» 50 فما فَهِما معنى كلامِهِ.
51 ورجَعَ يَسوعُ معَهُما إلى النّاصِرَةِ، وكانَ مُطيعًا لهُما. وحَفِظَت أُمّهُ هذا كُلّهُ في قلبِها. 52 وكانَ يَسوعُ يَنمو في القامَةِ والحِكمَةِ والنّعمَةِ عِندَ اللهِ والنّاسِ.