O'de Yerusalema ro
(2 'Bädri'bai 24:18–25:7)
1 Zedekia ka a'do 'bädri'ba Yuda ro oko ndroa na te 'buteritu foalo, ago nda mirivote Yerusalema ya ndroa na 'butealo foalo. Endre ndaro ävuruna ni Amutala, ŋgutiŋwa Yeremaya se koribe 'bakici Libena ya ana ro. 2 'Bädri'ba Zedekia ye takozi te OPI ri, kpa oso se 'Bädri'ba Jehoiakima koyebe ana ronye. 3 OPI a'dote kyilaro lidri Yerusalema ndi Yuda be robe se 'ba nda nja ànya teni mile ndaro yasi.
Zedekia ogbote Nebukadenezara 'Bädri'ba Babelona robe, 4 ta'doro u'du 'butealo imba 'butealo ndroa njidriesu a'do Zedekia ro 'bädri'ba ro rosi oko. Nebukadenezara ikyite kyila'bai cini ndaro be Yerusalema gotane. Ànya otoyi gawa te 'bakici ana kundu, beyi tiṛi driumu rote gbikyi lomvoigyesi, 5 ago muyidrina te madale ndroa 'butealo foalo vomiri Zedekia ro rosi. 6 U'du njidriesu imba lisu ndroa ana rosi oko, mä'bu 'dete kozipara lidri te ŋga aza ako onyane. 7 Ndi otoŋgo tiṛi 'bakici rote. Kyila'bai muyite ŋgäkyi si Ànya foyite liti se ämvu 'bädri'ba ro yasi ana yasi, oyiyite dereŋwa se rukicuvo tiṛi ritu roya ana yasi Babelona'bai kumuyidri 'bakici ana ro ca gbikyi owo. Ago ànya muyite Vorri Yaradene ro ya. 8 Oko kyila'bai Babelona'bai ro soyite 'Bädri'ba Zedekia vo, kyi tayivo ndaro te vorriro Yeriko roya, ago kyila'bai cini ndaro pereyirute ni nda lomvosi. 9 Ndi ànya ruyi Zedekia te ago uguyi nda te 'Bädri'ba Nebukadenezara re, se orivoya 'bakici Ribela ya wari Amata roya, ago Nebukadenezara pe vure ndaro te lau. 10 Nebukadenezara tufu ŋgwàagoro Zedekia rote lau mile Zedekia ro yasi ago nda tufu dri'bai losi ro Yuda ro kpate. 11 'Do vosi, nda ewe mi keci Zedekia rote tesi ago embe nda te nyori si ago ugute Babelona ya. Zedekia rite kamba ya Babelona ya madale nda dra gwo.
Pere Yekalu ro
(2 'Bädri'bai 25:8-17)
12 U'du 'butealo imba linji ro ndroa 'butealo fonjidriesu 'dimiri Nebukadenezara 'Bädri'ba Babelona ro rosi oko, Nebuzaradana, otaozo'ba kyila'bai 'bädri'ba gagaro ago voondre'ba 'bädri'ba ro, ecite Yerusalema ya. 13 Nda za Yekalu te, ndi zo'desi miri ro be, ndi zoi cini Yerusalema ya be. Zo se cini 'desii ro nda za te; 14 ago kyila'bai se cini nda be togayi tiṛi Yerusalema rote riya vuru. 15 'Dooko Nebuzaradana oto lidri se ati'bai ro ago lidri se e'bebe 'bakici ya ana te Babelona ya. Nda oto lidri se kumuyibe Babelona'bai lako iyi te anjoko lidri se tauni be iyi be. 16 Oko nda e'be ruka lidri se pari ati'bai ro iyi te Yuda ya, ago nda 'ba ànya te losi oyene ämvu kono roya ago ämvu osone.
17 Babelona'bai tufuyi läŋgyiri atala ro se Yekalu ya te ndi ŋga ŋgaedreroi, tro karaṛi atala ro Yekalu ya ana be te jinyijinyi ago ànya ŋgyiyi atala na te Babelona ya. 18 Ànya ruyi lakazaŋwai, kye'boi ndi ŋga torofo otoro, ŋga lamba izwero, deŋbelei ndi, deŋbelei ŋga ŋgutruro ozaro, ndi lakazà cini se abe losi oye sina Yekalu ya iyi be. 19 Ànya ruyi; deŋbeleŋwà giṛiŋwà, kagyiŋwà asikyele epero, deŋbelei, lakazaŋwai, ŋga lamba edrero, deŋbelei ŋga ŋgutruro ozaro, ndi deŋbelei ŋgapäṛi vino ro osoro be. Ŋgase cini edebe logo läguläguro yasi ago mòdi yasi iyi Nebuzaradana rute. 20 Lakazà cini se atala ro se 'Bädri'ba Solomo kedebe ta Yekalu rota, läŋgyiri ritu, karaṛi 'desi se beti 'daŋgoi 'buteritu ro kayi beni ätina ana be, läŋgyi te ndra äni kote läŋgyina ojone. 21 Läŋgyiri ritu ojobe: alona ogwana orivoya kpikpina 'buteritu fonjidrieri ago käkpuna orivoya kpikpina 'butealo fonjidriena. Ya ànyaro orivoya uŋbo whiwhi ro, ago uŋgyi logo na ro orivoya kpikpina nätu. 22 Drî donjo orivoya drî läŋgyiri cini ro yasi ogwana kpikpina njidrieri kpäkyi ba alo alo, ago itira ŋga oso gäṛä'bu ronye te gbikyi lomvo na yasi, se ede vona cini iyi kpa atala si. 23 Itira ŋga oso gäṛä'bu ronye te 'butenjidriesu fonjidrialo läŋgyiri alo alo lomvosi, se änina ndi ondrene, oko vona cini se itira be orivoya Kamaalo.
Ugu Lidri Yuda rote le Babelona ya
(2 'Bädri'bai 25:18-212 27-30)
24 Ago Nebuzaradana otaozo'ba kyila'bai ro, ru Seraya Kohani Fopara, kohani Zefanaya kohani kundueŋga'ba ndaro, ndi gaga'bai Yekalu ro nätu azaka yibe kpate. 25 Ni 'bakici yasi nda ru otaozo'ba kyila'bai ro, tavoata'bai 'bädri'ba ro njidrieri se drigba orivoya 'bakici ya kai, egyi'ba otaozo'ba kyila'bai ro ro, se ni 'desi kyila'bai tomba ro, ndi 'di'desi 'butenjidrialo se usube 'bakici ya ono te. 26 Nebuzaradana ugu ànya te 'bädri'ba Babelona ro re se orivoya 'bakici Ribela ya. 27 'Bädri'ba 'ba a'bi ànya te ago utufu ànya te lau wari Amata roya.
Ta'dota äru lidri Yuda ro te kamba'bai ro midiro. 28 Lidri se Nebukadenezara kurube kamba'bai ro egyi ävuruna be ni kwoi: Ndroa njidrieri a'do ndaro 'bädri'ba ro rosi nda rute cini kutu nätu 'buteritu fonätu(3,023). 29 Ndroa 'butealo fonjidriena vomiri ndaro rosi nda rute ni Yerusalema yasi cini Kama njidriena 'butenätu foritu (832); 30 ago ndroa 'buteritu fonätu vomiri ndaro rosi, Nebuzaradana rute cini, kama njidrieri 'butesu fonji (745). Vona cini se ärube dro'be gwo cini kutu su kama njidrialo (4,600).
31 Ndroa 'butenätu fonjidrieri a'do Jehoiakina ro 'bädri'ba Yuda ro ro kamba'ba ro, imba 'buteritu foritu, u'du 'buteritu fonjidrieri si oko, Evilemerodaka 'bädri'ba Babelona ro, ndroa se nda keto vomiri be sina si, a'dote yauni be Jehoiakina 'bädri'ba Yuda ro ri ago onji nda te ni kamba yasi. 32 Evilemerodaka ye nda te yauni si ago ozo vo 'desi 'dioro ro ndra te ndäri ndrani 'bädri'bai azaka se ärube tro nda be Babelona ya kai drisi. 33 Ta'dota ozotate Jehoiakina ri boŋgo kamba ro otrine vuru ago ŋgaonyane tara'biza 'bädri'ba ro dri ondoalo ori anjoko ndaro ya. 34 Tu cini ori ndaro rosi 'bädri'ba ozo ŋga te ndäri ta lemeri ndaro rota madale odra tu ndaro rosi.
سقوط أورشليم
(ار 39‏:4‏-10؛ 2مل 24‏:18‏—25‏:7؛ 2مل 25‏:8‏-21‏،2مل 27‏-30)
1 كانَ صِدْقيَّا‌ ا‏بنَ إحدى وعِشرينَ سنَةً حينَ ملَكَ، وملَكَ إحدى عَشْرَةَ سنَةً في أُورُشليمَ، وا‏سمُ أُمِّهِ حَميطَلُ بِنْتُ إرميا مِنْ لِبْنَةَ‌. 2 وعَمِلَ الشَّرَّ في عينَي الرّبِّ مِثلَما عَمِلَ المَلِكُ يوياقيمُ‌. 3 وما حدَثَ أثارَ غضَبَ الرّبِّ على سُكَّانِ أُورُشليمَ ويَهوذا أنْ نَفاهُمُ الرّبُّ مِنْ أمامِ وجهِهِ.
وتمَرَّدَ صِدْقيَّا على نبوخذنَصَّرَ مَلِكِ بابِلَ، 4 وفي السَّنةِ التَّاسِعةِ مِنْ مُلْكِهِ، وفي اليومِ العاشِرِ مِنَ الشَّهرِ العاشِرِ‌ زحَفَ نَبوخذنَصَّرُ معَ جميعِ جُيوشِهِ على أُورُشليمَ وحاصَرُوها وبَنَوا حَولَها المتاريسَ. 5 فدَخَلَتِ المدينةُ تَحتَ الحِصارِ إلى السَّنةِ الحاديةَ عَشْرَةَ‌ لِلملِكِ صِدقيَّا. 6 وفي اليومِ التَّاسِعِ مِنَ الشَّهرِ الرَّابِـعِ‌ ا‏شتَدَّ الجُوعُ في المدينةِ ولم يكُنْ خُبزٌ لِلشَّعبِ، 7 ففَتَحوا ثُغرَةً في سُورِ المدينةِ. وهربَ المَلِكُ صِدْقيَّا وجميعُ الجُنودِ ليلا، مِنْ طريقِ البابِ الّذي بَينَ السُّورَينِ‌، بالقُربِ مِنْ بُستانِ المَلِكِ، والبابِليُّونَ مُحيطونَ بِالمدينةِ، وذهَبوا في طريقِ غَورِ الأردُنِّ‌. 8 فتَبِـعَ جيشُ البابِليِّينَ المَلِكَ حتّى لَحِقوا بهِ في سَهلِ أريحا، حيثُ تفَرَّقَ عَنهُ جميعُ جيشِهِ. 9 فأخَذوا المَلِكَ وأصعَدوهُ إلى مَلِكِ بابِلَ في رَبلَةَ بِأرضِ حماةَ‌، فحكَمَ علَيهِ 10 بِأنْ ذبَحَ ا‏بنَيهِ أمامَ عَينَيهِ وذبَحَ جميعَ رُؤساءِ يَهوذا في رَبْلَةَ، 11 ثُمَّ فَقَأَ عَينَي صِدْقيَّا‌ وقَيَّدَهُ بِسِلسِلَتَينِ مِنْ نُحاسٍ وجاءَ بهِ إلى بابِلَ وسَجَنهُ إلى يومِ موتِهِ.
12 وفي اليومِ العاشِرِ مِنَ الشَّهرِ الخامسِ، في السَّنةِ التَّاسعةَ عَشْرَةَ لِمُلْكِ نبوخذنَصَّرَ‌ مَلِكِ بابِلَ، جاءَ نَبوزَرادانُ رئيسُ الشُّرطَةِ ووَزيرُ المَلِكِ‌ إلى أُورُشليمَ. 13 وأحرَقَ بَيتَ الرّبِّ‌ وقصرَ المَلِكِ وجميعَ بـيوتِ الأشرافِ في أُورُشليمَ. 14 وهَدَمَ جُنودُهُ الّذينَ معَهُ كُلَّ أسوارِ أُورُشليمَ المُحيطَةِ بِها، 15 وسبـى نَبوزَرادانُ سائِرَ الّذينَ بَقُوا في المدينةِ، والهارِبـينَ اللاَّجِئينَ إلى بابِلَ، وسائِرَ المَهرَةِ مِنَ الصُّنَّاعِ‌. 16 وتَركَ نَبوزَردانُ مِنْ مَساكينِ الأرضِ كَرَّامينَ وفَلاَّحينَ. 17 وحَطَّمَ البابِليُّونَ أعمِدَةَ النُّحاسِ والقَواعِدَ‌ والحَوضَ الكبـيرَ في بَيتِ الرّبِّ، وحمَلوا كُلَّ نُحاسِها إلى بابِلَ. 18 وأخَذوا القُدورَ والرُّفوشَ‌ والسَّكاكينَ والأوانيَ والصُّحونَ وجميعَ الأدَواتِ الّتي تُستَعمَلُ لِلعِبادَةِ في بَيتِ الرّبِّ. 19 أمَّا الطُّسوتُ والمَجامِرُ والسَّكاكينُ والقُدورُ والمَناراتُ والصُّحونُ والأقداحُ وكُلُّ مَصنوعاتِ الذَّهَبِ والفِضَّةِ، فأخَذَها رئيسُ الشُّرطَةِ، 20 وأخَذَ مَصنوعاتِ النُّحاسِ الّتي صنَعَها المَلِكُ سُليمانُ لِبـيتِ الرّبِّ، وهيَ العَمودانِ والحَوضُ الكبـيرُ وقَواعِدُهُ الاثنا عَشَرَ ثورا وكانَت مِنَ الثِّقْلِ بِـحَيثُ لا تُوزَنُ. 21 وكانَ طُولُ كُلٍّ مِنَ العَمودينِ ثَمانيَ عَشْرَةَ ذِراعا ومُحيطُهُ ا‏ثنَتَي عَشْرَةَ ذِراعا، وثُخْنُهُ أربَعَ أصابِـعَ، وهوَ أجوَفُ 22 وعلَيهِ تاجٌ مِنْ نُحاسٍ ا‏رتفاعُ التَّاجِ الواحدِ خَمْسُ أذرُعٍ، وعلى التَّاجِ حَبـيكَةٌ ورُمَّانٌ مِنْ حَولِها، والكُلُّ مِنْ نُحاسٍ. وكذلِكَ كانَ العَمودُ الثَّاني والرُمَّاناتُ. 23 وكانَتِ الرُّمَّاناتُ سِتًّا وتِسعينَ على الجانِبِ الواحدِ، ومجموعُ الرُّمَّانِ مِئَة على الحَبـيكَةِ الواحدةِ مِنْ حَولِها.
24 وأخذَ رئيسُ الشُّرطَةِ سَرايا الكاهنَ الأوَّلَ وصَفَنْيا الكاهنَ الثَّاني وحُرَّاسَ أبوابِ بَيتِ الرّبِّ الثَّلاثَةَ. 25 وأخذَ مِنَ المدينةِ الخَصيَّ الّذي كانَ قَيِّما على الجُنْدِ، وسبعةَ رِجالٍ مِنْ حاشيةِ المَلِكِ الّذينَ وُجِدوا في المدينةِ، وأمينَ سِرِّ قائدِ الجيشِ الّذي كانَ يَحفَظُ سِجِلَّ المُجَنَّدينَ مِنَ الشَّعبِ، وسِتِّينَ رَجُلا مِنَ الأعيانِ وُجِدوا في المدينةِ، 26 أخذَهُم نَبوزَردانُ رئيسُ الشُّرطَةِ وساقَهُم إلى مَلِكِ بابِلَ في رَبْلَةَ، 27 فضرَبَهُمُ المَلِكُ وقَتلَهُم هُناكَ في أرضِ حماةَ‌. وسبـى سُكَّانَ يَهوذا مِنْ أرضِهِم. 28 وكانَ عدَدُ الّذينَ سباهُم نبوخذنَصَّرُ في السَّنةِ السَّابعةِ‌ لِمُلْكِهِ ثَلاثَةَ آلافٍ وثَلاثَةً وعِشرينَ مِنَ اليهودِ. 29 وفي السَّنةِ الثَّامِنةَ عَشْرَةَ‌ سبـى مِنْ أُورُشليمَ ثَماني مِئَةٍ وا‏ثنَينِ وثلاثينَ شخصا. 30 وفي السَّنةِ الثَّالِثةِ والعِشرينَ‌ لِنبوخذنَصَّرَ سبـى نَبوزَرادانُ رئيسُ الشُّرطَةِ سَبْعَ مِئةٍ وخَمسةً وأربَعينَ مِنَ اليهودِ. فكانَ مَجموعُ عدَدِ المَسبـيِّينَ أربَعةَ آلافٍ وسِتَّ مِئةٍ.
31 وكانَ في السَّنةِ السَّابِــعةِ والثَّلاثينَ لِسَبْـي يوياكينَ مَلِكِ يَهوذا، في السَّابِـعِ والعِشرينَ مِنَ الشَّهرِ الثَّاني عَشَرَ‌، أنَّ أويلَ مَرُودَخَ‌ مَلِكَ بابِلَ عفا عَنْ يوياكينَ‌ وأخرَجَهُ مِنَ السِّجنِ 32 وكلَّمَهُ بِكلامٍ لَطيفٍ وجعَلَ عرشَهُ أعلى مِنْ عُروشِ المُلوكِ الّذينَ معَهُ في بابِلَ. 33 وغَيَّرَ يوياكينُ ثيابَ سِجنِهِ وبَقيَ يتَناوَلُ الطَّعامَ على مائِدةِ المَلِكِ كُلَّ أيّامِ حياتِهِ. 34 وكانَت لَه عَلاوَةٌ دائمةٌ تُعطى لَه مِنْ عِندِ المَلِكِ، وتَفي بِـحاجةِ كُلِّ يومٍ في يومِهِ، إلى يومِ وفاتِهِ‌.