1 'Dooko OPI atate Musa ri ekye: “Yauono mindrena tase moyebe oyene 'bädri'ba ri 'da. Migbirina nda 'da lidri maro o'bane oyine. Endaro, migbirina nda 'da ànya o'bane oyine ni wari ndaro yasi.”
Lu Go Zi Musa te
2 Lu atate Musa ri ekye: “Ma ni OPI owo. 3 Maka'darute Abarayama, Yisika ndi Yakoba be ri, oso Lu Mbarapara ronye, oko ma'ba andivo maro kote unine ànyari ävuru maro se OPI ono si. 4 Ma'ba tao'baro maro Kpate ànya yibe, ma'ba tate 'bädri Kanana ro ozone ànyari, 'bädri se ànya rite kigye oso atrai ronye ana. 5 Ndrana meri liyi lidri Yisaraele ro rote, se Ezipeto'bai ko'bayi ànya be iyeäṛi ro ono, ago mayi tao'baro maro tana te. 6 Ka'do inye nyata lidri Yisaraele ro ri mikye mani ata makye: ‘Ma ni OPI owo, mapana ami 'da, ago ma'bana ami 'da dritai ro ni a'do amiro iyeäṛi ro Ezipeto'bai ri yasi. Mätwena drî amiro ndi kufu mbaraekye maro si ago mezina taezaro 'desi 'da ànya dri. 7 Ma'bana ami ndi lidri modo maro ro ago ma'dona ndi Lu amiro. Ago mìnina ndi anjioko ma ni OPI Lu amiro owo, ondro ma'ba ami te dritai ro ni a'do iyeäṛi ro Ezipeto'bai ri yasi owo. 8 Ago mezina ami 'da le 'bädri se mäṛurube ozone Abarayama, Yisika ndi Yakoba be ri ana ya; mozona ndi drimbi ro ami modo ri. Ma ni OPI owo.’ ” 9 'Dooko Musa iti ta ono te lidri Yisaraele ro ri, oko ànya eriyi ta ndaro kote, tana ta ànya oyero siomba si iyeäṛi ro ana kye ya ànyaro te.
10 'Dooko OPI atate Musa ri ekye: 11 “Nyoyi ago nyata 'bädri'ba Ezipeto ro ri lidri Yisaraele ro o'bane oyine ni 'bädri ndaro yasi.” 12 Oko Musa zatadrite ekye: “Mindre, ca lidri Yisaraele ro eriyi ta maro kote, ka'do inye 'bädri'ba erina ta ma se kalana kuni ta ata ko kadoro ono ro eŋwanye ya?” 13 Oko OPI ta Musa ndi Arona be te ekye: “Nyàta lidri Yisaraele ro ndi 'bädri'ba Ezipeto robe ri mìkye matani ämiri lidri Yisaraele ro lofone tesi ni 'bädri Ezipeto ro yasi.”
Katidri Musa ndi Arona be ro
14 Rubena ŋgwa kayoro Yakoba ro, orivoya ŋgwàagoro be su: Ni Anoka, Palu, Ezerona ndi Karemi be; ànya ni zutui käläsikala se äzi ävuru ànyaro be driigye ro owo. 15 Simeona orivoya ŋgwàagoro be njidrialo: Ni Jemuela, Jamina, Oda, Jakina, Zohara, ndi Saula, se ni ŋgwaagoro toko se Kanana'ba ro ro ana; ànya ni zutui käläsikala se äzi ävuru ànyaro be driigye ro owo. 16 Lewe orivoya ŋgwàagoro be nätu: Ni Geresoma, Koata ndi Merari be; ànya ni zutui käläsikala se äzi ävuru ànyaro be driigye ro owo. Lewe rite ndroa kama alo 'butenätu fonjidrieri (137). 17 Geresoma orivoya ŋgwàagoro be ritu: Ni Libeni ndi Simi be, ago ànya orivoya zelevoi be amba. 18 Koata orivoya ŋgwàagoro be su: Ni Amarama, Izahara, Eberona ndi Uziela be. Koata rite ndroa kama alo 'butenätu fonätu (133). 19 Merari orivoya ŋgwàagoro be ritu: Ni Mahali ndi Musi be. Kwoi ni käläsikalai Lewe ro ndi zelevoi ànyaro be owo.
20 Amorama gye Yokobede endreŋwa täpi ndaro rote ago anya ti Arona ndi Musa be te ndäri. Amorama rite ndroa kama alo 'butenätu fonjidrieri (137). 21 Izehara orivoya ŋgwàagoro be nätu: Ni Kora, Nefega ndi Zikeri be. 22 Uziela kpa orivoya ŋgwàagoro be nätu: Ni Misaela, Elizafana ndi Siteri be.
23 Arona gye Eliseba ŋguti Aminadaba ro endreŋwa Nasona rote; ago anya ti Nadaba, Abihu, Eleazara ndi Itamara be te ndäri. 24 Kora orivoya ŋgwàagoro be nätu: Ni Asira, Elikana ndi Abiasafa be; ànya ni zutui 'bakalai Kora ro ro se olonyibe ro owo. 25 Eleazara ŋgwa Arona ro gye alo aza ndiriŋwa Putiela ro rote ago anya ti Finasa te ndäri. Kwoi ni dri'bai katidri ro ago käläsikala 'bakala Lewe'bai ro ro owo.
26 Arona ndi Musa be ni se OPI katabe ànyari ekye: “Nyòlofo 'bakalai Yisaraele ro ni 'bädri Ezipeto ro yasi.” 27 Ànya ni 'dise katabe 'bädri'ba Ezipeto ro ri lidri Yisaraele ro onjine dritai ro ni Ezipeto yasi owo.
Ota OPI ro Musa ndi Arona be ri
28 Tuse OPI katabe Musa ri 'bädri Ezipeto roya ana si, 29 nda atate Musa ri ekye: “Ma ni OPI owo. Nyiti tase cini mabe atana miri ono 'bädri'ba Ezipeto ro ri.”
30 Oko Musa zatadrite ekye: “Mindre, mäni ta ata ko kadoro, ka'do inye 'bädri'ba unina ta maro erine kadoro eŋwanye ya?”
1 فقالَ الرّبُّ لموسى: «الآنَ ترى ما أفعَلُ بفِرعَونَ. فهوَ بـيَدي القديرةِ سيُطلِقُهُم، وبـيَدي القديرةِ سيَطرُدُهُم مِنْ أرضِهِ».
2 وقالَ اللهُ لموسى: «أنا الرّبُّ. 3 تراءَيتُ لإبراهيمَ وإسحَقَ ويعقوبَ إلها قديرا، وأمَّا ا‏سمي يهوَه فما أعلَمْتُهُم بهِ‌. 4 وعاهَدْتُهُم على أنْ أُعطيَهُم أرضَ كنعانَ، الّتي تغَرَّبوا فيها. 5 وسَمِعتُ أنينَ بَني إِسرائيلَ الّذينَ ا‏سْتَعبَدَهُمُ المِصْريُّونَ فذَكَرْتُ عَهدي لهُم. 6 فقُلْ لبَني إِسرائيلَ: «أنا الرّبُّ، وأنا أُخرِجُكُم مِنْ تَحتِ نيرِ المِصْريِّينَ وأُنقِذُكُم مِنْ عُبوديّتِهِم، وأرفَعُ ذِراعي وأُنزِلُ بِهِم أحكاما رهيـبةً. 7 وأتَّخِذُكُم لي شعبا وأكونُ لكُم إلها وتعلمونَ أنِّي أنا الرّبُّ إلهُكُم الّذي أخرَجَكُم مِنْ تَحتِ نيرِ المِصْريِّينَ. 8 وسَأُدْخِلُكُمُ الأرضَ الّتي رفَعْتُ يَدي وحَلَفْتُ أنْ أُعطِيَها لإبراهيمَ وإسحَقَ ويعقوبَ، فأُعطيها لكُم أنتُم ميراثا. أنا الرّبُّ». 9 فكلَّمَ موسى بَني إِسرائيلَ هذا الكلامَ، فما سَمِعوا لَه لأنَّهُم فقَدوا صَبرَهُم لِكثرَةِ ما يُعانونَه مِنْ شقاءِ العُبودِيّةِ.
10 فقالَ الرّبُّ لموسى: 11 «أُدخُلْ على فِرعَونَ مَلِكِ مِصْرَ وقُلْ لَه أنْ يُطلِقَ بَني إِسرائيلَ مِنْ أرضِهِ». 12 فأجابَهُ موسى: «إذا كانَ بَنو إِسرائيلَ لا يسمَعونَ لي، فكيفَ يسمعُ لي فِرعَونُ وأنا ثقيلُ اللِّسانِ؟» 13 فكلَّمَ الرّبُّ موسى وهرونَ وأمَرهُما أنْ يعمَلا معا لدى بَني إِسرائيلَ وفِرعَونَ مَلكِ مِصْرَ على إخراجِ بَني إِسرائيلَ مِنْ مِصْرَ.
نسب موسى وهرون
14 هؤلاءِ أنسابُ موسى وهرونَ: بَنو رَأوبـينَ بِكْرِ إِسرائيلَ: حَنوكُ وفَلُّو وحَصرونُ وكَرمي، وهُم عشائِرُ رَأوبـينَ. 15 وبَنو شِمعونَ: يَموئيلُ ويامينُ وأُوهَدُ ويَاكينُ وصوحَرُ وشأولُ ا‏بنُ الكنعانيَّةِ، وهُم عشائِرُ شِمعونَ. 16 وهذِهِ أسماءُ بَني لاوي بِـحَسبِ مواليدِهِم: جِرشونُ وقَهاتُ ومَراري. ولاوي عاشَ مئةً وسَبعا وثلاثِـينَ سنَةً. 17 وبَنو جِرشونَ: لِبْني وشِمْعي بِــعشائِرهِما. 18 وبَنو قَهاتَ: عمرامُ ويِصهارُ وحَبرونُ وعُزِّيئيلُ. وقَهاتُ عاشَ مئَةً وثلاثا وثلاثِـينَ سنَةً. 19 وبَنو مَراري: مَحلي وموشي، وهُم عشائِرُ اللاَّويِّينَ بمواليدهِم‌. 20 وتزَوَّجَ عَمرامُ يُوكابَدَ عَمَّتَه، فوَلَدَت لَه هرونَ وموسى. وعاشَ عَمرامُ مئةً وسَبْعا وثلاثِـينَ سنَةً. 21 وبَنو يِصهارَ: قُورَحُ ونافَجُ وذِكْري. 22 وبَنو عُزِّيئيلَ: ميشائيلُ وألصافانُ وسِتري. 23 وتَزَوَّجَ هرونُ أليشابَعَ بِنتَ عَمِّينادابَ أُختَ نَحشونَ، فَولَدت لَه نادابَ وأبـيهُو وألِعازَرَ وإيثامارَ. 24 وبَنو قُورَحَ: أسِّيرُ وألقانَةُ وأبـيأسافُ. وهُم عَشائِرُ القُورَحيّينَ. 25 وألِعازَرُ بنُ هرونَ تَزَوَّجَ با‏مرأةٍ مِنْ بَناتِ فوطيئيلَ، فوَلدَت لَه فِنحاسَ. أولئِكَ هُم أنسابُ اللاَّويِّينَ بِــعَشائِرهِم‌.
26 وهرونُ وموسى هذانِ هُما اللّذانِ قالَ لهُما الرّبُّ: «أَخرِجا بَني إِسرائيلَ مِنْ أرضِ مِصْرَ بجميعِ عشائِرهِم»، 27 وهُما اللّذانِ طالبا فِرعَونَ مَلِكَ مِصْرَ بأنْ يُخرِجَ بَني إسرائيلَ مِنْ مِصْرَ.
عودة إلى الحوار
28 ويومَ كلَّمَ الرّبُّ موسى في أرضِ مِصْرَ 29 قالَ لَه: «أنا الرّبُّ. كلِّمْ فِرعَونَ مَلِكَ مِصْرَ بكُلِّ ما أقولُه لكَ». 30 فأجابَه موسى: «أما تراني ثقيلَ اللِّسانِ، فكيفَ يسمَعُ لي فِرعَونُ؟»