Drî Gyi'desi Okaro ro Ozana
1 'Dooko OPI atate Musa ri ekye: 2 “Nyata lidri Yisaraele ro ri driotane kovole ago gawa otone mile Pihairota roya, lakole Migedola ro ndi Gyi'desi Okaro robe ya, loto Balazefona lomvo. 3 Tana 'bädri'ba usuna ta lidri Yisaraele ro ro 'da ànya urune kovole 'bädri iro ya, tana ànya orivoya abavoya wayiro vocowa yasi. 4 Ma'bana 'bädri'ba 'da a'done taeriako, ago nda esona 'da ami vo ago ŋgaopeṛe maro 'bädri'ba dri ndi kyila'bai ndaro be ezina taoro 'da märi 'dooko Ezipeto'bai uninayi 'da anjioko ma ni OPI owo.” Ndi Yisaraele'bai yeyite oso atabe ànyari ronye.
Ezipeto'bai sote Yisaraele'bai vo
5 Ago ondro ititate 'bädri'ba Ezipeto ro ri ekye lidri mute oko, nda ndi dri'bai losi ro ndaro be go läpiyi drî ànyaro te ago atayite ekye: “Tase màyebe ono e'diyi, mà'de gwo Yisaraele'bai o'bane oyine ni a'dovoya iyeäṛi ro ämäri niya?” 6 'Bädri'ba ede arabia ndaro kyila rote nja ago ru kyila'bai ndaro te nda be. 7 Ago nda ru arabia ndaro topetopero te kama njidrialo ndi arabia cini azaka Ezipeto robe dri'bai be ànya cini drisi. 8 Ago OPI 'ba 'bädri'ba te a'done taeriako nda sote lidri Yisaraele ro vo ondro ànya kayite ugu oyi owo. 9 Kyila'bai Ezipeto'bai ro soyite ànya vo, farasii, arabia ndi opi'ba na yibe soyite ànya vo ndi tayivo ànyaro te vose ànya kotoyi gawa ànyaro be kigye Gyi'desi Okaro lomvo loto Pihairota ndi Balazefona be lomvo ana ya.
10 Ondro lidri Yisaraele ro kondreyi 'bädri'ba te ndi kyila'bai ndaro be ikyivoya ànya dri oko, ànya a'doyite turituri ro amba. Ago ayoyidrite OPI ri ta ŋgaopa rota; 11 ànya atayite Musa ri ekye: “Inye'do 'bu avo osero i'do Ezipeto ya 'bani mi'de gwo ama lofone odrane vocowa ya ya? Miye ono e'diyi ämäri ama lofone tesi ni Ezipeto yasi niya? Mindre, ta gi miyebe ama loforo ni Ezipeto yasi ono! 12 Inye'do ono ṛo koni tase matabe miri Ezipeto ya makye nye'be ama iṛe ma'do robe iyeäṛi ro Ezipeto'bai ri owo ya? Tana aba ni kadopara a'done ämäri iyeäṛi ro Ezipeto ri ni ondrane vocowa ya risi.”
13 Ago Musa zatadrite ekye: “Nyùturi ko, nyèdre ŋgyiri ago mìndrena ŋgaopa Lu ro se nda kaoyebe oyene ami opaza ondro ono 'da: Ezipeto'bai se nyàbe ondrena kwoi mìgo mìndrena ko tona. 14 OPI oyena kyila 'da ami ta; ago ämiri toto a'done titi ro.”
15 OPI atate Musa ri ekye: “Nyà ugu liyi märi ta ŋgaopa rota etaya? Nyata lidri Yisaraele ro ri oyine mileya. 16 Nyeŋga dofo miro aba ro kuru, ago nyozo drí miro Gyi'desi driro ago gyi onyiruna 'da ago lidri Yisaraele ro lävunayi 'da gyini awi ro drisi gyi'desi yasi. 17 Ago ma'bana Ezipeto'bai 'da a'done taeriako tana ànya kosoyi robe ànya vo, ago ma'dona 'da orooro ro ŋgaopeṛe 'desi maro be 'bädri'ba dri ndi kyila'bai ndaro be ndi arabia ndaro, ndi opi'bai be dri. 18 Ondro mape ànya te ṛe oko Ezipeto'bai uninayi ndi anjioko ma ni OPI owo.”
19 'Dooko malaika Lu ro, se ko'debe mileya lowa Yisaraele ro ri ana shwete ànya kundusi, ago 'dikolo se cariro ana shwe kpate ni mile ànyaro yasi ago go edrete ànya kundusi, 20 madale ikyite lakole lowa Ezipeto ro ro ndi lowa Yisaraele robe ya. Ago 'dikolo 'ba ŋgatini te Ezipeto'bai ri ago 'ba ŋgaeyi te Yisaraele'bai ri ago ta'dota kyila'bai niyi kote ikyine loto azi re ŋgäkyi raa.
21 'Dooko Musa eŋga drí iro te gyi'desi dri, ago OPI 'ba gyi'desi te a'done gyini awi ro, ago gyi lonyirute. 22 Lidri Yisaraele ro oyiyite gyi'desi yasi gyini awi drisi: gyi a'dote tiṛi ronye lamadri riti yasi. 23 Ago Ezipeto'bai soyite ànya vo, ago soyite ànya vo ago ciyite ànya vo gyi'desi ya, farasii, arabia ndi opi'bai cini ànyaro be. 24 Ago teinye 'buzevo ri osiako oko, OPI ndrevote le kyila'bai Ezipeto ro dri ni asi cariro ndi 'dikolo cariro be yasi, ago kyila'bai Ezipeto ro a'doyite turituri ro. 25 Nda 'ba pa ŋguluro arabia ànyaro rote lelene, ago ànya piyi ànya te riti si; ta ono ta Ezipeto'bai atayite ekye: “Mì'de mämu ni mile Yisaraele'bai ro yasi; tana OPI ka kyila oyeni ànya ta ama Ezipeto'bai be.”
26 Ago OPI atate Musa ri ekye: “Nyozo drí miro gyi'desi driro, tana gyi'desi kitisi robe kovole vona ya Ezipeto'bai dri, arabia ànyaro ndi opi'bana yibe dri.” 27 Ndi Musa eŋga drí ndaro te gyi'desi dri, ago ondro vo kiwite oko, gyi'desi tisite vo iro ya äkpuṛu ago Ezipeto'bai ojoyite ruopane ni gyi'desi ri, caoko OPI vo ànya te gyi'desi ya. 28 Gyi tisite kovole vona ya ago tako arabia ndi opi'bana yibe ndi kyila'bai cini 'bädri'ba ro se kosobe ànya vo gyi'desi ya ana te; aza alodi ànyaro e'be kote. 29 Oko lidri Yisaraele ro abayite gyini awiro drisi gyi'desi yasi, gyi'desi a'dote tiṛi ronye ànyari lamadri riti yasi.
30 Tu gi ana si OPI pa lidri Yisaraele rote ni drí Ezipeto'bai ro yasi; ago Yisaraele'bai ndreyi avo ànyaro te kototi gyi'desi ro kalasi. 31 Ondro Yisaraele'bai kondreyi mbara se 'desi OPI kope Ezipeto'bai be sina ana te oko, ànya turiyi OPI te, ago ànya mayite nda ya, ago ruindu'ba ndaro Musa ya.
1 وقالَ الرّبُّ لموسى: 2 «قُلْ لبَني إِسرائيلَ أنْ يرجعوا وينزِلوا أمامَ فَمِ الحيروثِ‌ بَينَ مَجدُلَ‌ والبحرِ، تُجاهَ بعْلَ صفونَ‌ على البحرِ. 3 فيظُنَّ فِرعَونُ أنَّ بَني إِسرائيلَ تائِهونَ في الأرضِ وأنَّ البرِّيَّةَ ا‏نغلقت علَيهِم. 4 وأُقسِّي قلبَ فِرعَونَ فيتبعُهُم، وأُجهِزُ على فِرعَونَ وجميعِ جُنودهِ، ويَعلمُ المِصْريُّونَ أنِّي أنا الرّبُّ». ففعَلَ بَنو إسرائيلَ كما قيلَ لهُم.
المصريون يتبعون الإسرائيليـين
5 فلمَّا سَمِـعَ فِرعَونُ مَلِكُ مِصْرَ بأنَّ بَني إِسرائيلَ هربوا ا‏نقلبَ رأيُهُ ورأيُ رِجالهِ علَيهِم وقالوا: «ماذا عَمِلْنا، فأطلَقْنا بَني إسرائيلَ مِنْ خِدمتِنا». 6 فشدَّ فِرعَونُ مركبتَهُ وأخذَ جيشَهُ معَهُ، 7 وا‏ختارَ سِتَّ مئةِ مركبةٍ مِنْ مركباتهِ وأخذَ معَها جميعَ مركباتِ مِصْرَ وعلَيها قادتُها. 8 وقَسَّى الرّبُّ قلبَ فِرعَونَ مَلكِ مِصْرَ، حتّى تَبِـعَ بَني إِسرائيلَ، وهُم خارجونَ بقوَّةٍ عظيمةٍ‌، 9 فلحِقَهُمُ المِصْريُّونَ بجميعِ مركباتِ فِرعَونَ وفُرسانهِ وجُنودهِ وهُم نازلونَ عِندَ البحرِ قربَ فَمِ الحيروثِ، أمامَ بعْلَ صفونَ. 10 ولمَّا ا‏قتربَ فِرعَونُ رفعَ بَنو إِسرائيلَ عُيونَهُم، فرأوا المِصْريِّينَ يتبَعونَهم. فخافوا جدًّا وصرخوا إلى الرّبِّ. 11 وقالوا لموسى: «أمَا في مِصْرَ قُبورٌ، فأخذْتَنا لنموتَ في هذهِ البرِّيَّةِ؟ ماذا عمِلتَ بنا، فأخرجْتَنا مِنْ مِصْرَ؟ 12 أما قُلنا لكَ في مِصْرَ؛ دَعْنا نخدِمُ المِصْريِّينَ، فخِدْمَتُنا لهُم خَيرٌ مِنْ أنْ نموتَ في البرِّيَّةِ؟» 13 فقالَ لهُم موسى: «لا تخافوا. قِفوا وا‏نظروا اليومَ خلاصَ الرّبِّ. سترَونَ المِصْريِّينَ اليومَ ولن تعودوا ترَونَهم إلى الأبدِ. 14 الرّبُّ يُحاربُ عَنكُم، وأنتُم لا تُحرِّكونَ ساكِنا».
عبور البحر
15 فقالَ الرّبُّ لموسى: «ما بالُكَ تصرُخُ إليَّ؟ قُلْ لبَني إِسرائيلَ ليرحَلوا. 16 وأنتَ إرفعْ عصاكَ ومُدَّ يَدَكَ على البحرِ فينشقَّ ليَدخُلَ بَنو إِسرائيلَ في وسَطِ البحرِ على الأرضِ اليابسةِ. 17 وأنا أُقسِّي قُلوبَ المِصْريِّينَ فيدخُلونَ وراءَهُم، فأُجهِزُ على فِرعَونَ وجميعِ جُنودهِ ومركباتهِ وفُرسانهِ. 18 فيعلمَ المِصْريُّونَ متى أجهَزْتُ علَيهِم أنِّي أنا الرّبُّ».
19 فا‏نتقلَ ملاكُ اللهِ مِنْ أمامِ جيشِ بَني إِسرائيلَ وسارَ وراءَهُم وا‏نتقلَ عَمودُ السَّحابِ‌ أيضا ووقفَ وراءَهم 20 بحيثُ دخلَ بَينَ جيشِ المِصْريِّينَ وجيشِ بَني إسرائيلَ، فكانَ مِنْ جانبِ أولئكَ مُظلِما ومِنْ جانبِ هؤلاءِ يُنيرُ اللَّيلَ حتّى لا يقتربَ أحدُ الفريقَينِ مِنَ الآخرِ طُولَ اللَّيلِ. 21 ومَدَّ موسى يَدَهُ على البحرِ، فأرسلَ الرّبُّ على البحرِ ريحا شرقيَّةً عاصفةً طُولَ اللَّيلِ حتّى أيـبسَ ما بَينَ مِـياههِ فا‏نشقَّتِ المياهُ 22 ودخَلَ بَنو إِسرائيلَ في وسَطِ البحرِ على الأرضِ اليابسةِ‌. والماءُ لهُم سورٌ عَنْ يَمينِهم وعَنْ يسارِهِم. 23 وتَبِــعَهُمُ المِصْريُّونَ بجميعِ خَيلِ فِرعَونَ ومركباتِهِ وفُرسانهِ ودخلوا إلى وسَطِ البحرِ. 24 وأشرفَ الرّبُّ عِندَ طُلوعِ الصُّبحِ على جيشِ المِصْريِّينَ مِنْ عَمودِ النَّارِ والسَّحابِ، فأوقعَ الفوضَى في صُفوفِهم 25 وعطَّلَ‌ دواليـبَ مركباتِهِم فساقُوها بصعوبةٍ، فقالوا: «نهربُ مِنْ أمامِ بَني إِسرائيلَ، لأنَّ الرّبَّ يُقاتلُنا عَنهُم».
26 فقالَ الرّبُّ لموسى: «مُدَّ يَدَكَ على البحرِ فيرتدَّ الماءُ على المِصْريِّينَ وعلى مركباتِهِم وفرسانِهِم». 27 فمَدَّ موسى يدَهُ على البحرِ، فا‏رتدَّ البحرُ عِندَ طُلوعِ الصُّبحِ إلى ما كانَ علَيهِ. فواجَهَهُ المِصْريُّونَ وهُم هاربونَ. فطرحَهُمُ الرّبُّ في وسَطِ البحرِ. 28 ورجَعتِ المِـياهُ فغطَّتِ المركباتِ والفُرسانَ وجميعَ جيشِ فِرعَونَ الّذينَ دخلوا وراءَ بَني إسرائيلَ في البحرِ، وما بقيَ مِنهُم أحدٌ. 29 ومشى بَنو إِسرائيلَ على الأرضِ اليابسةِ في وسَطِ البحرِ، والماءُ لهُم سورٌ عَنْ يَمينِهِم وعَنْ شمالِهِم. 30 وخلَّصَ الرّبُّ في ذلِكَ اليومِ بَني إِسرائيلَ مِنْ أيدي المِصْريِّينَ، ورأى بَنو إِسرائيلَ المِصْريِّينَ أمواتا على شاطئِ البحرِ. 31 وشاهدَ بَنو إِسرائيلَ الفِعْلَ العظيمَ الّذي فعَلَهُ الرّبُّ بالمِصْريِّينَ، فخافوا الرّبَّ وآمنوا بهِ وبموسى عبدِهِ.