Ŋgase Kohanii ri
1 “Ko 'bakala aza kohanii se cini Lewe'ba ro ri a'done wari kode drimbi be Yisaraele ya; oko, ànyari orine ŋgapäṛi ndi torii oloro se abe ozona OPI ri 'do si. 2 Ànyari a'done drimbi be 'bakalai azi ànyaro lako i'do; drimbi ànyaro ni a'doro kohanii ro OPI ri, oso OPI ko'ba tana be ronye.
3 “Ŋgase ozone Kohanii ri ondro alo ti kode timele te tori ro ni, täwu na, käŋbä na, ndi kävuye na be. 4 Doŋgo drikäti inya amiro ro, vino amiro ro, ido ice ido ro amiro ro, ndi 'bi käti timele amiro robe ozone ànyari. 5 Tana OPI Lu amiro nji 'bakala Lewe ro 'bakalai cini amiro lakosi ni ruindune ndäri kohanii ro rriro.
6 “Ondro ka'do Lewe'ba aza kolete ikyine ni 'ba'desi aza Yisaraele ro se nda koribe kigye 'do yasi ukyine vose mäturo OPI ka oyebe onjine 'do ya, 7 'dooko nda unina ndi ruindune kohani ro OPI Lu ndaro ri oso Lewe'bai azi cini se kabe ruindu lau kai ronye. 8 Nda uruna ŋgaonya ndi ba ojoojoro kohanii azi be, ago nda uruna ŋgase aza katidri ndaro kabe ezona ndäri kpa.
Miomba Ozo ta Mätu Lu Uniako'bai rota
9 “Ondro mìkyite wari se OPI Lu amiro kabe ozona ämiri ana ya oko, ko ämiri osone taoye undiro tu'dei se lau kai ro voro. 10 Mì'ba aloaza amiro koza ŋgwaàgoro kode ŋguti ro ko asi si tori oloro ro, ago mìmvu ländri ko kode taoye doo'bà ro, 'dikpira'ba ro, 11 kode tetedri'bà ro, ago kode ata'baro tori avo robe. 12 Tana 'dise kabe ŋga undiro kwoi loyena ya OPI Lu amiro ro orivoya osoro lo lomvoigye, tana 'do ni tase OPI Lu amiro kabe tu'dei se kwoi onjana ni ami milesi. 13 Nyà'do ṛo cu 'diriro OPI Lu amiro mile.”
Tao'ba Nebi Ezo ro
14 'Dooko Musa atate ekye: “Wari se nyàbe ukyi urune ana ya, lidri na kayi oso tavoata ländri'bai ro voro ago kayi voondre doo'bai dri ayani, oko ami, OPI Lu amiro leko ämiri oyene oso 'do ronye. 15 Oko OPI Lu amiro ezona nebi 'da ämiri oso ma ronye ni lidri modo amiro lakosi, ago be ämiri ta ndaro erine ayani.
16 “Tuse nyòtokalabe 'Bereŋwa Sinai pa ana si nyòlo'barute mìkye: ‘Màle kote ata Opi Lu amaro ro erine kpa to'di ago asi se 'desi ana ondrene tona, ukyi màdra 'da.’ 17 Ta'dota OPI atate märi ekye: ‘Tase cini ànya kejiyibe ono ànya ejiyite ŋgye. 18 Mezona nebi aza 'da ànyari oso mi ronye ni lidri modo ànyaro lakosi; mitina tase atane 'da ndäri, ago nda itina ota cini maro 'da lidri ri. 19 Ndase keri ata maro se nebi 'do kabe atana ävuru maro si 'do kote mezana nda ndi. 20 Oko ondro ka'do nebi aza kolete lazo aza itine ävuru maro si se mata nda koni atane inye, kode se kabe ta ata ävuru lui azaka rosi inye 'do, beṛo ndäri odrane.’
21 “Ondro ka'do nyùsu tago mikye: ‘Mä̀nina ata se Opi atakoni eŋwanye ya?’ 22 Oko ondro ka'do nebi aza katate ävuru OPI rosi ago ata se nda katabe 'do ka'do kote endaro, 'dooko anjioko ata 'do OPI ata koni. Nebi na 'do ata 'do te drikaca modo ndaro rosi, ago ko ämiri nda turine.
نصيـب الكهنة
1 لا يكونُ لِلكهَنةِ اللاَّويِّينَ‌، أيْ لِكُلِّ سِبْطِ لاوي، نصيـبٌ ولا مُلْكٌ معَ بَني إِسرائيلَ. فهُم يأكُلونَ مِنَ الذَّبائِـحِ المُحْرقَةِ وغيرِها مِمَّا يُقدِّسُهُ بَنو إِسرائيلَ للرّبِّ. 2 ولا يكونُ لهُم ما يملِكونَهُ فيما بَينَ إخوتِهِم بَني قومِهِم. لأنَّ الرّبَّ هوَ مصدَرُ كُلِّ مُلْكٍ لهُم‌. 3 وهذا يكونُ حَقُّ الكهَنةِ مِنَ الشَّعبِ: كُلُّ مَنْ ذَبحَ ذبـيحةً، بقَرا كانت أو غَنما، يُعطي الكاهنَ الذِّراعَ والفكَّينِ والكِرْشَ. 4 ويُعطي أوَّلَ الحنطةِ والخمرِ والزَّيتِ وأوَّلَ جَزازِ الغنَمِ 5 لأنَّ الرّبَّ إلهَكُمُ ا‏ختارَ الكهَنةَ اللاَّويِّينَ مِنْ جميعِ أسباطِ بَني إِسرائيلَ لِـيَقِفوا للخِدمةِ با‏سمِ الرّبِّ، هُم وبَنوهُم كُلَّ الأيّامِ.
6 وإذا جاءَ لاويٌّ نازِلٌ في إحدى مُدُنِكُمُ الّتي في كُلِّ إِسرائيلَ إلى الموضِعِ الّذي يختارُهُ الرّبُّ، وجاءَ بِكُلِّ قلبِهِ مِنْ رَغبَةٍ 7 وخدَمَ با‏سْمِ الرّبِّ إلهِهِ كسائرِ إخوتِهِ اللاَّويِّينَ والواقِفينَ هُناكَ أمامَ الرّبِّ، 8 فعلَيهِم أنْ يَقتَسِموا الطَّعامَ بالتَّساوي، على أنْ يحتَفِظَ اللاَّويُّ النَّزيلُ لِنفْسِهِ بِما يعودُ إليهِ في موضِعِ آبائِهِ الّذي جاءَ مِنهُ.
تحذير من عبادة الأوثان
9 إذا جِئتُمُ الأرضَ الّتي يُعطيكُمُ الرّبُّ إلهُكُم، فلا تـتَعَلَّموا أنْ تُمارِسوا ما تُمارِسُهُ الأُمَمُ مِنَ الرَّجاساتِ. 10 لا يكُنْ فيما بَينكُم مَنْ يَحرُقُ ا‏بنَهُ أوِ ا‏بنَتَهُ ذبـيحةً في النَّارِ، ولا مَنْ يتَعاطى العَرافةَ، ولا الشُّذوذَ، ولا الفَألَ ولا السِّحرَ، 11 ولا مَنْ يَرقي رِقيةً، ولا مَنْ يَسألُ جانًّا أو تابِــعةً، ولا مَنْ يستَشيرُ أرواحَ الموتى‌ 12 هذِهِ كُلُّها رِجسٌ عِندَ الرّبِّ إلهِكُم وبِسَبَبِها سيَطرُدُ أولئِكَ الأُمَمَ مِنْ أمامِكُم. 13 كونوا كامِلينَ عِندَ الرّبِّ إلهِكُم‌. 14 فأولئِكَ الأُمَمُ الّذينَ تمتَلِكونَ أرضَهُم يسمَعونَ لِلمُشَعوِذينَ والعَرَّافينَ، وأمَّا أنتُم فلا يُجيزُ لكُمُ الرّبُّ إلهُكُم مِثلَ ذلِكَ.
15 يُقيمُ لكُم الرّبُّ إلهُكُم نبـيًّا مِنْ بَينِكُم، مِنْ إخوَتِكُم بَني قومِكُم مِثلي، فا‏سمَعوا لهُ‌. 16 طَلَبتُم مِنَ الرّبِّ إلهِكُم في حوريـبَ يومَ ا‏جتِماعِكُم هُناكَ أنْ لا يعودَ يُسمِعُكُم صوتَهُ ويُريكُم تِلكَ النَّارَ العظيمةَ ثانيةً لِئلاَّ تموتوا‌. 17 فقالَ ليَ الرّبُّ: «أحسَنوا في ما قالوا. 18 سأُقيمُ لهُم نبـيًّا مِنْ بَينِ إخوتِهِم مِثلَكَ وأُلقي كلامي في فمِهِ، فيَنقُلُ إليهِم جميعَ ما أُكَلِّمُهُ بهِ. 19 وكُلُّ مَنْ لا يسمَعُ كلامي الّذي يتكلَّمُ بهِ با‏سْمي أحاسِبُهُ علَيهِ‌. 20 وأيُّ نبـيٍّ تكلَّمَ با‏سْمي كلاما زائدا لم آمُرْهُ بهِ، أو تكلَّمَ با‏سْمِ آلهةٍ أُخرى، فجَزاؤُهُ القَتْلُ. 21 وإنْ قُلتُم في قلوبِكُم كيفَ نعرِفُ الكلامَ الّذي لم يتكلَّمْ بهِ الرّبُّ 22 فأُجيـبُكُم أنَّ النبـيَّ الّذي تكلَّمَ با‏سْمِ الرّبِّ ولم يَحدُثْ كلامُهُ بصُدقٍ، فذلِكَ الكلامُ لم يتكلَّمْ بهِ الرّبُّ، بل زادَ فيهِ النَّبـيُّ على الحقيقةِ فلا تخافوا مِنهُ.