Saulo ojote Dawidi ufune
1 Saulo atate Jonatana ŋgwa ndaro ri ndi dri'bai losi ro ndaro cini be ri, Dawidi ufune. Oko Jonatana, ŋgwa Saulo ro, lu Dawidi tawi. 2 Ndi Jonatana atate Dawidi ri ekye: “Saulo täpi maro ka liti uṛi mi ufune. Kyenoŋbo ondo 'do mimba kadoro midri, nyada'do andivo miro vo dämbidämbi roya ago miri lau. 3 'Dooko mefona 'da tesi rudro'bene täpi maro be vo rriro se nyada'doru be kigye ana ya, ago matana 'da täpi maro ri ta miro ta. Ago ondro ka'do mäni ŋga aza te mitina tana 'da miri.”
4 Ago Jonatana ata tate kado ta Dawidi rota Saulo täpi ndaro ri, ago atate ndäri ekye: “Mi 'bädri'ba miye takozi ko ruindu'ba miro Dawidi ri; tana nda ye takozi kote miri, tana taoye ndaro orivoya takadoro miri. 5 Nda nja te adri ndaro lomvo ago fu Goliyata te, ago OPI ye ŋgaopeṛe 'desi te Yisaraele cini ri. Mindrete, ago nya'do te riyäro. Tana e'di mile takozi oyene mano taenjiako oso Dawidi ronye ono o'basi ufune teinye taako niya?”
6 Saulo eri ta Jonatana rote; ago Saulo äṛurute ävuru OPI ro si ekye iri Dawidi ufune te i'do. 7 Ndi Jonatana zi Dawidi te, ago iti tase cini kwoi te ndäri. Ago Jonatana ezi Dawidi te Saulo re, ago Dawidi indurute oso kyeno ronye.
8 Ago kyila Felesete'bai be go ŋga kpate to'di. Ago Dawidi oyite tesi ago ye kyila te Felesete'bai yibe, ago tufu ànya te amba, ago ànya muyite ni nda milesi. 9 'Dooko tori undiro ni OPI resi ikyite Saulo dri, 'dooko nda orivoya zo ndaro ya äzu be drì ndaro ya; ago Dawidi orivoya lau ka kudi o'bi. 10 Ago Saulo ojote Dawidi u'dine akpo tiṛi lomvo äzu ndaro si, oko Dawidi tarute ago Saulo 'di te tiṛi ayani. Ndi Dawidi mute, ago pavote.
11 Ŋgäkyi gi ana si Saulo zo ruindu'bai te zo Dawidi ro okwane, tana ànya kufu nda robe kyenoŋbosi. Oko Mikale toko Dawidi ro iti tate ndäri ekye: “Ondro ka'do mini kote adri miro opane ŋgäkyi ono si, äfuna mi ndi ondo.” 12 Ndi Mikale e'ba Dawidi te vuru vouŋbo yasi; ago nda mute, ago pavote. 13 Mikale ru lu edeedero zo rote ago lalate kitapara dri ago adroa drina te ŋga drî adroa ro se edeni 'bi indri ro yasi ana si, ago tako drina te lwi boŋgo si. 14 Ago ondro Saulo kozo lazo'bai te Dawidi urune oko, Mikale atate ekye: “Nda orivoya adravo ro.” 15 'Dooko Saulo go zo lazo'bai te Dawidi ondrene mi modo ànya rosi, ago atate ekye: “Nyèzi nda märi kitapara si, tana mäfu nda robe.” 16 Ago ondro lazo'bai kociyite zo ya oko, ndreyite lu edeedero ayani kitapara dri, adroa drina te ŋga drî adroa ro se ni 'bi indri ro yasi 'dosi. 17 Saulo atate Mikale ri ekye: “Tana e'di mi'debe ma odone, ago mi'ba kyila'baazi maro gwo oyine, ndäri voopane niya?”
Ago Mikale zatadri Saulo rote ekye: “Nda atate märi ekye: ‘Mi'ba moyi ukyi mäfu mi 'da.’ ”
18 Dawidi pavote ago nda ikyite Samuele re Rama ya, ago iti tase cini Saulo koyebe ndäri ana te anyari. Ago Dawidi ndi Samuele be oyiyite ago riyite Naiota ya. 19 Ago iti tate Saulo ri ekye: “Mindre, Dawidi orivoya Naiota ya Rama ya.” 20 'Dooko Saulo zo lazo'bai te Dawidi urune. Oko ànya ndreyi lowa nebii rote ugu taopevoya ago räṛu oyevoya, ago Samuele edrevoya dri'ba ànyaro ro. Ago tori OPI ro ikyite lazo'bai Saulo ro dri, ago ànya peyi ta kpate riyä si. 21 Ondro iti tana te Saulo ri oko, nda go zo lazo'bai azaka kpa te, ago ànya peyi ta kpate riyä si. Ago Saulo go zo ruindu'bai kpate to'di pere ninana si, ago ànya peyi ta kpate riyä si. 22 'Dooko nda andivona oyite Rama ya. Ondro nda kikyite koro 'desi se orivoya Seku ya ana ya oko; nda eji ta te ekye: “Samuele ndi Dawidi be gaŋwaroya?” Ago iti tana te ekye: “Ànya orivoya Naiota ya Rama ya.” 23 Ago ondro nda kate oyi ni nasi Naiota ya Rama ya oko; tori Lu ro ikyi kpate nda dri, ago nda ugu oyi kpate taope be riyä si, madale nda ikyite Naiota ya Rama ya. 24 Ndi nda tri boŋgo ndaro te, ago nda pe ta kpate Samuele kandra riyä si. Ago nda u'dute vuru lau bäjulu ro kituzwi ago ŋgäkyi raa. 'Doni tase lidri ko'de be atane ekye: “Inye'do Saulo kpate nebii lako ya owo?”
شاول يطارد داود
1 وأخبَرَ شاوُلُ يوناثانَ ا‏بنَهُ وجميعَ حاشيتِهِ أنَّهُ عزَمَ على قَتلِ داوُدَ. وكانَ يوناثانُ يُحِبُّ داوُدَ كثيرا، 2 فقالَ لَه: «أبـي يُريدُ قتلَكَ فَكنْ حَذِرا مُنذُ صباحِ الغَدِ وأقمْ في مكانٍ خفيٍّ. 3 وأنا أخرُجُ معَ أبـي وأقِفُ في الحقلِ الّذي تكونُ فيهِ، وأُكلِّمُهُ في شأنِكَ وأرى ما يكونُ وأخبرُكَ».
4 وا‏متدَحَ يوناثانُ داوُدَ أمامَ أبـيهِ شاوُلَ وقالَ: «لا يخطأِ الملكُ في عبدِهِ داوُدَ، فهوَ لم يُسِـئْ إليكَ، وأعمالُهُ كانَت لِخَيركَ. 5 خاطَرَ بِنفْسِهِ وقتَلَ الفلِسطيَّ، فأحرَزَ الرّبُّ نصرا عظيما لجميعِ بَني إِسرائيلَ. وأنتَ شاهَدتَ ذلِكَ وفرِحتَ، فلماذا تخطأُ للّه بسفكِ دمٍ بريءٍ وتقتُلُ داوُدَ بغيرِ سبَبٍ؟» 6 فسمِـعَ شاوُلُ لكلامِ يوناثانَ وحلَفَ: «حيٌ هوَ الرّبُّ لا أقتُلُ داوُدَ». 7 فدعا يوناثانُ داوُدَ وأخبرَهُ بهذا كُلِّهِ وأدخلَهُ على شاوُلَ، فأخذَ يَخدمُهُ كما في السَّابقِ.
8 وعادتِ الحربُ، فخرَجَ داوُدُ وحارَبَ الفلِسطيِّينَ وأنزلَ بِهم هزيمةً عظيمةً فهربوا مِنْ وجهِهِ. 9 وا‏عترى شاوُلَ روحٌ شرِّيرٌ مِنْ عِندِ الرّبِّ، وكانَ جالسا في بَيتِهِ، والرّمحُ في يدِهِ، وداوُدُ يَضربُ بالعودِ. 10 فحاولَ شاوُلُ أنْ يضربَ داوُدَ بالرُّمحِ ويُلصِقَهُ بالحائطِ، فتنحَّى داوُدُ، فغرزَ الرُّمحُ في الحائطِ وهربَ داوُدُ ونجا بحياتِهِ تلكَ اللَّيلةَ.
11 فأرسلَ شاوُلُ رُسلا إلى بَيتِ داوُدَ يتَرصَّدونَهُ ليقتلوهُ صباحا. فقالَت لَه ميكالُ زوجتُهُ: «إنْ كُنتَ لا تهرُبُ هذِهِ اللَّيلةَ قُتِلْتَ في الغَدِ». 12 وأنزلَتهُ مِنْ طاقَةٍ فهرَبَ ناجيا بنفْسِهِ. 13 ثُمَّ أخذَت تِمثالا‌، ووضَعتهُ على السَّريرِ، ووضعَت تَحتَ رأسِهِ مخدَّةً مِنْ شَعرِ المعَزِ وغطَّتهُ بِلحافٍ. 14 وأرسَلَ شاوُلُ رُسلا يَقبِضونَ على داوُدَ فقالَت لهُم ميكالُ: «هوَ مريضٌ». 15 فأعادَ شاوُلُ الرُّسلَ ليَروا داوُدَ بأنفُسِهِم، وقالَ لهُم: «ا‏حمِلوهُ إليَّ وهوَ في فِراشِهِ لأقتلَهُ». 16 فعادَ رسلُ شاوُلَ فرأوا التمثالَ على السَّريرِ، والمخدَّةَ تحتَ رأسِهِ.
17 فقالَ شاولُ لِميكالَ: «لماذا خَدعتِني وأطلَقتِ عَدوِّي حتّى نجا؟» فأجابت: «لأنَّهُ قالَ لي: «أطلقيني وإلاَّ قَتلتُكِ». 18 وهرَبَ داوُدُ ونجا. وجاءَ إلى صَموئيلَ في الرَّامةِ‌ وأخبرَهُ بكلِّ ما فعَلَ بهِ شاوُلُ. ثُمَّ ذهبا معا وأقاما بِنايوتَ. 19 فقيلَ لشاوُلَ: «ها داوُدُ في نايوتَ في الرَّامةِ». 20 فأرسلَ رُسلا ليَقبضوا علَيهِ، فرأوا جماعةَ الأنبـياءِ وهُم يَتنبَّأونَ وصَموئيلُ رئيسٌ علَيهِم، فحلَّ روحُ الرّبِّ على رُسلِ شاوُلَ فتنبَّأوا هُم أيضا. 21 ولمَّا علِمَ شاوُلُ بالأمرِ أرسلَ آخرينَ فتنبَّأوا هُم أيضا. وعادَ للمرَّةِ الثَّالثةِ فأرسلَ سِواهُم فتَنبَّأوا هُم أيضا. 22 فذهبَ بِنفْسهِ إلى الرَّامةِ وعندَ البئرِ العظيمةِ الّتي في سيخو‌ سألَ عَنْ صَموئيلَ وداوُدَ. فقيلَ لَه: «هُنا في نايوتَ في الرَّامةِ». 23 وفيما هوَ ذاهِبٌ إلى هُناكَ حلَّ علَيهِ روحُ اللهِ، فأخذَ يتنبَّأُ طُولَ الطَّريقِ إلى نايوتَ. 24 ونزَعَ هوَ أيضا ثيابَهُ وتنبَّأَ أمامَ صَموئيلَ، وا‏نطرَحَ عُريانا كُلَّ ذلِكَ النَّهارِ وليلَهُ. لِذلِكَ يُقالُ: «أشاوُلُ أيضا مِنَ الأنبـياءِ‌؟»