Äṛu Dawidi te 'Bädri'ba ro
1 OPI atate Samuele ri ekye: “Nya'dona tusuro ta Saulo rota tuna mu'du eŋwanyeya? Maga nda tezo a'done 'bädri'ba ro Yisaraele dri. Miso ido toro'ba miro ya, ago nyoyi. Ma mi ozo Yisai se kabe ori Beteleme ya ana re, tana manji alo aza ŋgwàagoro ndaro rote a'done 'bädri'ba ro.”
2 Ago Samuele atate ekye: “Mänina oyine eŋwanyeya? Ondro Saulo keri tana be te, nda ufuna ma ndi.”
Oko OPI atate ekye: “Miru tijoroŋwa ro mibe, ago nyata mikye: ‘Mikyite tori olone OPI ri.’ 3 Ago mizi Yisai vo tori oloro ya, ago maka'dana tase miri oyene 'da. Nyäṛuna nda se mabe ävuruna uzina miri äṛune 'da märi.”
4 Samuele ye tase OPI katabe oyene te. Ondro nda kikyite Beteleme ya oko 'desii 'bakici ro ikyiyite karagbagbaro drî ndaro utune, ago atayite ekye: “Nyikyi gi liaro ya?”
5 Ago nda atate ekye: “Mikyi gi liaro; mikyite tori olone OPI ri. Nyede ago nyäwäṛi andivo amiro ago nyìkyi mabe vo tori oloro ya.” Ago nda ata kpate Yisai ndi ŋgwàagoro ndaro be ri andivo ànyaro wäṛine, ago zi ànya kpate vo tori oloro ya.
6 Ondro ànya kikyite oko Samuele ndre Eliaba ŋgwaagoro Yisai ro te, ago usu tate ekye: “Endaro nda gi kedrebe OPI kandra 'do ni 'dise OPI ro äṛuro owo.” 7 Oko OPI atate Samuele ri ekye: “Mindre ko a'do ndaro, kode omba ndaro ayani. Maga nda zo, tana mandre vo ko oso lidri kabe voondre ronye. Lidri ka a'do tesisi ondre ayani, oko ma Opi, ma ya yasi ondre ayani.”
8 'Dooko Yisai zi ŋgwaagoro ndaro Abinadaba te, ago ezi nda te ikyine Samuele kandra. Oko Samuele atate ekye: “Hwa, OPI nji nda 'do ko'de.” 9 Ago Yisai 'ba Sama te ikyine. Ago Samuele atate ekye: “Hwa, OPI nji nda 'do ko'de.” 10 Liti ono yasi Yisai ezi ŋgwàagoro njidrieri ndaro te ikyine Samuele kandra. Ago Samuele atate Yisai ri ekye: “OPI nji alo aza se kwoi ro ko'de.” 11 Ndi Samuele atate Yisai ri ekye: “Ŋgwàagoro miro vona teni kpeye woya?”
Oko Yisai atate ekye: “Se täduŋwa ro dri orivoya, nda ka vo timelei ro ondrena.” Ago Samuele atate Yisai ri ekye: “Mizo lazo nda vo; tana ämäri orine vuru i'do madale nda esana lutu noŋwa.” 12 Ago Yisai zo lazo te, ago ezi nda te. Nda orivoya agoanji liŋgyiekye, jiŋgyiri ago mitai ro yi. Ago OPI atate ekye: “Miŋga ago nyäṛu ndana; tana 'do ni nda owo.” 13 'Dooko Samuele ru toro'ba ido rote, ago äṛu nda te mile ädrupii ndaro ro yasi. Ago Tori OPI ro ikyite mbara be Dawidi dri ni tu ana si ago oyi gwo le tu mileya ya. Ago Samuele oyite kovole Rama ya.
Dawidi 'Bi Kudi te Saulo ri
14 Ago tori OPI ro e'be Saulo te, ago Opi ezi tori undiro te se ru nda te ago eza nda te. 15 Ago ruindu'bai ndaro atate ndäri ekye: “Mindre, tori undiro ni OPI resi ru mi te ago kate mi eza. 16 Mi'ba ama ruindu'bai miro, se mikandra kwoi ri, mano aza se kuni kudi o'bi be uṛine, tana ondro tori undiro ni OPI resi kikyite midri oko, nda ko'bi kudi robe, ago nya'do robe kado.”
17 Ago Saulo atate ruindu'bai ndaro ri ekye: “Nyùsu mano se kabe kudi o'bi kado 'do, ago nyèzi nda märi.”
18 Alo aza ruindu'bai kai ro zatadrite ekye: “Mindre, mandre ŋgwa Yisai Beteleme'ba rote, se orivoya kudi o'bi'ba kado yi. Nda orivoya mano mbara be yi, mano kyila oyero yi, tavouni be ta ata ya, ago mano liŋgyiekye yi. Ago OPI orivoya tro nda be.”
19 Tana ta'doro Saulo zo lazo'bai te Yisai re, ta atane ekye: “Nyezo Dawidi ŋgwa miro märi, se kabe timele lekye 'do.” 20 Ndi Yisai zo Dawidi te Saulo re indriza be, ago doŋgyi ŋgyi ambata te ndi kurukyini ro vino robe. 21 Ago Dawidi ikyite Saulo re, ago cite ruindune ndäri. Ago Saulo lu nda tawi, ago nda a'dote lakazà kyila ro ndaro uŋgyi'bana ro. 22 Ndi Saulo zo lazo te Yisai ri ekye: “Mi'ba Dawidi kori ruindune märi, tana ma yai'dwesi ta ndaro ta.” 23 Ago ondoalo ondro tori undiro ni Lu resi kikyite Saulo dri, Dawidi ru kudi te ndi 'degwo o'bine; ago Saulo go a'dote kadoro, go ederute, ago tori undiro e'be nda te.
داود يمسح ملكا
1 وقالَ الرّبُّ لِصَموئيلَ: «إلى متى تَتأسَّفُ على شاوُلَ وأنا رفَضتُه مَلِكا على إِسرائيلَ؟ فاملأِ القْْرنَ بالزَّيتِ وتَعالَ أُرسِلُكَ إلى يَسَّى في بـيتِ لَحمَ، لأنِّي ا‏ختْرتُ مِنْ بَنيهِ مَلِكا». 2 فقالَ صَموئيلُ: «كيفَ أذهَبُ؟ إنْ عرَفَ شاوُلُ يَقتُلُني. فقالَ لَه الرّبُّ: «خُذْ معَكَ عِجْلةً مِنَ البقَرِ وقُلْ: جِئتُ لأُقَدِّمَ ذبـيحةً لِلرّبِّ، 3 وادعُ يَسَّى إلى الذَّبـيحةِ، وأنا أُشيرُ علَيكَ بِما تفعَلُ، وا‏مسَحْ مَلِكا مَنْ أُسَمِّيهِ لكَ». 4 ففعَلَ صَموئيلُ كما أمرَهُ الرّبُّ وجاءَ إلى بَيتِ لَحمَ. فا‏ضطرَبَ شُيوخُ المدينةِ عِندَ لِقائِهِ وقالوا لَه: «ألِخَيرٍ مَجيئُكَ؟» 5 فقالَ «نعم. جِئتُ لأقَدِّمَ ذبـيحةً، فتَطهَّروا وتَعالوا معي إلى الذَّبـيحةِ». وأمرَ يَسَّى وبَنيهِ أنْ يتَطهَّروا أيضا، ودَعاهُم إلى الذَّبـيحةِ.
6 فلما حضَروا نظَرَ صَموئيلُ إلى أليآبَ بنِ يَسَّى، فقالَ في نفْسِهِ: «هذا هوَ المَلِكُ الّذي اختارَهُ الرّبُّ». 7 فقالَ الرّبُّ لِصموئيلَ: «لا تَلتَفِتْ إلى مَنظرِهِ وطُولِ قامَتِهِ، فأنا رَفَضتهُ لأنَّ الرّبَّ لا ينظُرُ كما ينظُرُ الإنسانُ. فالإنسانُ ينظُرُ إلى المَظهَرِ، وأمَّا الرّبُّ فينظُرُ إلى القلبِ». 8 ثمَّ دَعا يَسَّى ا‏بنَهُ أبـينادابَ لِلمُرورِ أمامَ صَموئيلَ، فقالَ: «وهذا أيضا لَم يَختَرْهُ الرّبُّ». 9 ثُمَّ طلَبَ يَسَّى مِنِ ا‏بنِهِ شَمَّةَ، أنْ يَمرَّ بهِ، فقالَ صَموئيلُ: وهذا أيضا لم يَختَرْهُ الرّبُّ». 10 وهكذا حتّى مرَّ سَبْعَةٌ مِنْ بَنيهِ أمامَ صَموئيلَ، فقالَ صَموئيلُ لِـيسَّى: «لم يَختَرِ الرّبُّ أحدا مِنْ هؤلاءِ». 11 ثمَّ قالَ لَه: «أهولاءِ جميعُ بَنيكَ؟» فأجابَهُ: «بَقيَ الصَّغيرُ وهوَ يَرعى الغنَمَ». فقالَ لَه: «أرسِلْ فَجِئنا بهِ، لأنَّنا لا نأكُلُ حتّى يأتيَ إلى هُنا». 12 فأرسلَ وجاءَ بهِ، وكانَ حسَنَ العينَينِ، وسيمَ المنظَرِ. فقالَ الرّبُّ لِصَموئيلَ: «قُمِ ا‏مسَحْهُ مَلِكا، فهذا هوَ». 13 فأخذَ صَموئيلُ قرنَ الزَّيتِ ومسحَهُ مَلِكا مِنْ بَينِ إخوَتِهِ، فحلَّ روحُ الرّبِّ على داوُدَ مِنْ ذلِكَ اليومِ فصاعِدا. ونهضَ صَموئيلُ وعادَ إلى الرَّامةِ‌.
داود في قصر شاول
14 وفارَقَ روحُ الرّبِّ شاوُلَ، وأزعَجَهُ روحٌ شرِّيرٌ مِنْ عِندِهِ. 15 فقالَ لَه خَدَمُهُ: «ها روحٌ شرِّيرٌ مِنْ عِندِ الرّبِّ يُزعِجُكَ، 16 فَمُرنا يا سيِّدي أنْ نبحَثَ عَنْ رَجُلٍ يُحسِنُ الضَّربَ بالعودِ، حتّى إذا ا‏عتراكَ الرُّوحُ الشِّرِّيرُ مِنْ عِندِ اللهِ يضرِبُ بِالعودِ فتَنتَعِشُ». 17 فقالَ لهُم شاوُلُ: «فَتِّشوا عَنْ رَجُلٍ يُحسِنُ الضَّربَ بِالعودِ وجيئوني بهِ». 18 فقالَ أحدُ خَدمِهِ: «رأيتُ ا‏بنا لِـيسَّى مِنْ بَيتَ لحمَ يُحسِنُ الضَّربَ بِالعودِ، وهوَ شُجاعٌ وأهلٌ لِلحربِ، وفصيحٌ حسَنُ المَنظَرِ، والرّبُّ معَهُ». 19 فأرسَلَ شاولُ إلى يَسَّى يقولُ لَه: «أرسِلْ إليَّ داودَ ا‏بنَكَ الّذي يَرعى الغنَمَ». 20 فأخذَ يَسَّى حمارا علَيهِ خُبزٌ وزِقُّ خمرٍ وجَديٌ مِنَ المعَزِ، وأرسلَ ذلِكَ كُلَهُ معَ داوُدَ ا‏بنِهِ إلى شاوُلَ. 21 فجاءَ داوُدُ إلى شاوُلَ وراحَ يَخدمُهُ، فأحَبَّهُ جِدًّا وجَعلَهُ حامِلَ سِلاحِهِ. 22 وأرسلَ شاوُلُ إلى يَسَّى يقولُ لَه: «دعْ داوُدَ هُنا في خِدمَتي، لأنَّهُ يَنعَمُ بِرضاي». 23 وكانَ إذا ا‏عتَرى شاوُلَ الرُّوحُ الشِّرِّيرُ مِنْ عِندِ اللهِ يأخُذُ داوُدُ العودَ ويَضرِبُ بهِ، فيَستَريحُ شاوُلُ ويَنتعشُ، ويَنصرِفُ الرُّوحُ الشِّرِّيرُ عَنهُ.